Je to dobré znát svou cestu

Je to dobré znát svou cestu

Petr Samojský Je to dobré znát svou cestu, vědět kudy jít, znát svůj směr i mít k cestě správné vybavení. Cesta se někdy ztratí, nevyznáme se v okolnostech, nevíme kudy dál, ztratit se zkrátka patří k životu. A dá se i říct, že jediný způsob jak najít svou cestu, je napřed se ztratit! Podobně to je i v jiných ohledech: […]

Před zamčenými dveřmi

Před zamčenými dveřmi

Jarmila Plotěná Stačí chvilka nepozornosti a najednou se můžeme octnout docela v dramatické situaci. Tak se mi nedávno přihodilo po jednom našem shromáždění. Pospíchala jsem, abych pomohla paní Evě ze schodů u východu z budovy, kde sídlí naše obec. Paní Eva je přes svůj vyšší věk stále aktivní a tvůrčí, avšak vyloženě kluzká podlaha vestibulu a schody před vchodem jsou […]

O nepopulárním populismu

O nepopulárním populismu

Luděk Pivoňka Populismus se obvykle definuje jako politické hnutí, které nabízí krásné a líbivé myšlenky a které magicky přitahuje pozornost voličů. Kdybychom přijali tuto definici, dalo by se říci, že populistická je u nás vlastně každá strana nebo hnutí. Já bych přitom rozlišil tři druhy populismu. Prvním druhem populismu je ten, který nabízí krásné myšlenky a cíle, a přitom už […]

Uctít moudrost předků

Uctít moudrost předků

Mark Shiels Jedním z nejvíce inspirativních míst je pro mě Drombeg Stone Circle ve West Corku, nejjihozápadnějším hrabství v Irsku. Vzorky radiokarbonového datování odebrané z naleziště naznačují, že tam lidé žili v osadách kolem roku 1100 až 800 před naším letopočtem. Místu se přezdívá Druidův oltář kvůli tomu, že se zde praktikovaly pohanské rituály náboženské tradice Irska. Kamenný kruh oltáře […]

Tak bacha!

Tak bacha!

Vlastimil Krejčí Nejbližší hvězda? Alfa Centauri přece… Hm, ani ne! Slunce. Nejbližší planeta? Většinou Merkur, ale někdy Venuše, a někdy Mars. Hm, ani ne! Země. Příliš často zapomínáme na to, co je nám nejblíž. Protože je to zjevné? Protože je to pořád? Nevím, ale nejbližší člověk mě jsem já. A nejzdravější vztah bych měl mít sám se sebou. Teprve pak […]

Kritika jako dar

Kritika jako dar

Petr Samojský Už vás někdy někdo za něco zkritizoval? Bylo by to podivné, kdybyste na to odpověděli, že nikoliv… Protože kritika, výtka, pokárání patří k životu úplně stejně jako pochvala, ocenění, potěcha. Jsou to svým způsobem dary, které nám prostřednictvím druhých lidí dává život sám, když chce, abychom rostli, vyvíjeli se, posunovali se v čase mezi zrozením a smrtí. Samozřejmě […]

Nemít dluhy

Nemít dluhy

Jarmila Plotěná Nemít dluhy je dobré, nemít dluhy je dokonce výborné. Proč? Dluhy nás omezují, svazují, svým způsobem nám brání v rozletu, neboť nám ubírají energii. Naše mysl se jimi chtě nechtě musí zaobírat, jsou to většinou nepříjemné myšlenky a tak se ochuzujeme o sílu, kterou bychom mohli použít na věci, které jsou pro nás důležité. Tedy mít dluhy brzdí […]

Desatero lidských přikázání

Desatero lidských přikázání

Luděk Pivoňka Desatero lidských nebo božích přikázání? V judaismu i křesťanství je základním etickým kodexem Desatero božích přikázání. Věřící lidé si obvykle myslí, že Desatero má nadpozemský původ. Proto ho považují za nezpochybnitelnou autoritu. Obvykle se má za to, že Desatero obdržel Mojžíš na hoře Sinaj přímo od Hospodina (přesněji Jahveho). Díky tomu, že se nikde ani písemně, ani archeologicky neprokázalo, […]

Negativní emoce

Negativní emoce

Mark Shiels V poslední době jsem si uvědomil, kolik lidí kolem mne podléhá emoci hněvu. Mám známého, který se svým bratrem nemluvil přes třice let. Když jeho bratr zemřel a jeho rodina ho požádala, aby se zúčastnil bratrova pohřbu. On se zdráhal zúčastnit, ale nakonec z úcty k přání své rodiny žádost přijal. Po pohřbu ho manželka jeho zesnulého bratra […]

Leháro

Leháro

Vlastimil Krejčí Leží si vedle mě a zvolna dýchá. Občas plácne ocasem, ale ne moc, aby se neunavil. Je to přece dřina! V takovém vedru navíc… Kočky prý prospí až 16 hodin denně. To znamená, že prospí dvě třetiny svého života. Zato my lidé, jsme aktivnější. Leckdo spí i jen pět hodin, ale i těch osm, o kterých se často […]

Dnešní trable je zítřejší dobrodiní

Dnešní trable je zítřejší dobrodiní

Petr Samojský Proč se dějí špatné věci dobrým lidem, to je klasická otázka. Odpovědět na ni můžeme různým způsobem, kupříkladu když otevřeme definice „špatné věci“ a „dobří lidé“. Ale jde to i bez filozofování a slovíčkaření. Dá se říct, že trable, těžkosti a problémy (ano, i tak lze definovat „špatné věci“) nás potkávají proto, aby nám pomohly se stát lepšími. […]

Máte už svoji kotvu?

Máte už svoji kotvu?

Jarmila Plotěná K čemu nebo jakou kotvu? Nic menšího než kotvu svého života. Je důležité ji mít v každé době a zvláště v takové jako je ta naše. Čím větší bouře hrozí, tím pevnější by ta kotva měla být. Měla by kotvit v našem životě, být jenom pro nás. Nelze si ji od nikoho vypůjčit. Měla by co nejlépe zpřítomňovat […]

Média jako strážci demokracie

Média jako strážci demokracie

Luděk Pivoňka Pokud média chtějí chránit demokracii, měla by být v zásadě nezávislá a nestranná. Pojďme se tedy podívat na tyto důležité novinářské hodnoty. Na počátku musí být každé médiumz něčeho financováno. U veřejnoprávních médií jsou to koncesionářské poplatky, u soukromých jsou to peníze z reklamy. Z toho vyplývá, že ten, kdo je poskytuje,může také média přímo či nepřímo ovlivňovat. Může je tedy alespoň […]

Slunečnicová výzva

Slunečnicová výzva

Mark Shiels Letos jsme v naší obci slavili Den Země zrovna v době konání unitářského sněmu v Plzni. Připravili jsme pro to Slunečnicovou výzvu – ta spočívala v rozdání slunečnicových semínek všem našim členům. Sdíleli jsme také fotografie květin rostoucích v okenních truhlících, květináčích a na zahradách. Potěšila mě pozitivní odezva našich členů na pěstování těchto slunečnicových semínek, z nichž […]

Trpělivost

Trpělivost

Vlastimil Krejčí Růže přináší, se praví. Růže se nejvíce rozvíjejí a nejvíce voní v noci. Jsou to takoví noční tvorové. Takže jestli si chcete jejich vůni opravdu užít, musíte si zajít v noci do zahrady, kde kvetou. Noc má takovou svou speciální energii, mi vždycky přišlo. Je to úplně jiné, než ve dne. Je taková tlumená, a zároveň ostrá, niterná […]

Pokrok na cestě

Pokrok na cestě

Petr Samojský Říkáme, že život je jako cesta, a že je dobré dát té cestě duchovní rozměr. Cesta je ovšem zcela individuální a neměřitelná dosaženým pokrokem! Protože dosažený úspěch či určitý bod jen znamená další etapy cesty, které jsou dál před námi. Je to tak trochu jako účes – sotva je hotov, už zase odrůstá. To samozřejmě neznamená, že bychom […]

Šňůra perel

Šňůra perel

Jarmila Plotěná Putovní výstava vzácných perlových šperků, která nedávno byla i v Brně, nám připomněla, že hodnota často vzniká z bolesti. Perlorodce nebo perlotvorce kamínek či jiný cizí předmět vadí, obaluje ho proto vrstvičkami perleti. Tak vznikne perla. Vznikla z bolesti, ale z bolesti překonávané a nakonec překonané. Živočich se nedal, aby netrpěl tvořil. Neodevzdal se trpně osudu, jednal, aby […]

Blaze chudým důchodcům

Blaze chudým důchodcům

Luděk Pivoňka Pokud sleduji současnou důchodovou reformu, mám pocit, že pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka je ještě zbožnější křesťan, než jsem si původně myslel. Při tvorbě této reformy se pravděpodobně nechal inspirovat biblickými blahoslavenstvími o chudých lidech, kterým podle Ježíšových slov patří Boží království. Pan ministr tato slova dokonale přenesl na nebohé české důchodce. Asi se obával […]

Místo sdílení

Místo sdílení

Mark ShielsUprostřed severního Devonu (hrabství v jihozápadní Anglii) je krásné obchodní město Barnstaple. Uprostřed tohoto města se nachází kostelík ze 17. století patřící místní episkopální církvi – Kostel sv. Anny Barnstaple. Kostel je stále považován za posvátný prostor, ale během posledních deseti let byl využíván jako kulturní prostor. Herci, básníci, tanečníci a zpěváci přijíždějí z celého Spojeného království, aby tam […]

Co děláš?

Co děláš?

Vlastík Krejčí Když jsme jako malí něco zvorali, často se nám mohlo dostat reakce ze strany dospělých ve formě otázky: „Co děláš?!“. Ať už to byli rodiče, učitelka ve škole, nebo kdokoli jiný. Ale ani ti dospělí často nevěděli, co vlastně dělají a ani my, když jsme už dospělí, to často nevíme. Co dělám? Co děláte vy? Víte to?