Vlastík Krejčí Jsme bytosti žijící v protikladech. Naše vnímání je založené na kontrastu. Vidíme tvary díky kontrastu světla, stínu a barev. Slyšíme díky kontrastu rozdílného vlnění vzduchu. Teplo, chlad, dotyk, chuť i čich. Všechny naše smysly jsou založené na kontrastech. Jaké je naše smyslové vnímání, takový je i náš způsob zpracování těchto vjemů. Takové je naše uvažování. Je založené na […]
Petr Samojský Zaslechl jsem jednoho průvodčího po službě, když se nad půllitrem bavil s kolegou posunovačem: „Když způsobím zpoždění vlaku, ovlivňuju stovky cestujících. Jsem vlastně takovej polobůh. Někdy to odbavení ve stanici o pár vteřin nebo dokonce minut opozdím, jindy zase naopak urychlím, takže vlak odjede dřív.“ Posunovač na to uznale kýval, zjevně mu vrtalo hlavou, jak by taky mohl […]
Jarmila Plotěná Kdy je v krajině vidět nejdál? Někdo by řekl, že přece v létě, když je hezké počasí. Domnívám se, že spíš na podzim, kdy ranní mlha se rozplyne a je čisto, jasno, tak nějak průzračno. Je vidět daleko až k obzoru a zdá se, že snad ještě dál, až k nedohlédnutí. K podzimu také tradičně patří „Památka zesnulých“, […]
Luděk Pivoňka Kdybychom se podívali na katolickou církev, byl by to papež, církev nebo Písmo svaté. Tyto tři autority jsou v tomto duchovním společenství považovány za neomylné. V pravoslavných církvích je to církev a Písmo svaté a v evangelických církvích jen Písmo svaté. Křesťané těmto autoritám důvěřují, a proto se nijak nesnaží je kriticky prověřovat. U nás unitářů je to však jinak. […]
Mark Shiels Na každém našem shromáždění – ať už pořádaném on-line nebo kombinovaně (někteří se účastní osobně a někteří on-line) – vybízím naše členy, aby věnovali děkovnou modlitbu Zoomu. Tato modlitba není určena jenom Zoomu, ale všem prostředkům on-line komunikace – například What’s Appu, Skypu či FaceTimu. Žít za časů pandemie není snadné pro nikoho z nás. Ale Zoom nám […]
Vlastík Krejčí Říká se, že není špatné počasí, jen špatně oblečený člověk. Je v tom hluboká pravda. Počasí samo o sobě je prostě takové, jaké je. Jestli je špatné, nebo dobré, jsou pojmy lidské a nemají s počasím samotným nic společného. Určitě najdete situace, kdy to nevztáhnete k osobnímu komfortu, ale k něčemu jinému. Třeba je špatné počasí pro windsurfing, […]
Petr Samojský Tuhle jsem viděl v metru samolepku s nápisem „Ježíš přijde brzy“. Někomu tento vzkaz připadal natolik urgentní, že mu připadlo důležité dopustit se ilegálního výlepu v metru. Je to zajímavé už jen tím, že „brzo“ je pojem relativní; pokud to znamenalo „v rozsahu několika dnů“, pak to byl omyl. A dále, pokud by to byl poukaz na Ježíše […]
Jarmila Plotěná Často sleduji oblohu. Třeba časně ráno, nejlépe už za úsvitu. Můj první pohled není na displej mobilu ani počítače. Moji pozornost přitahuje obloha, ten nejpodivuhodnější barevný displej na světě, na němž se stále něco děje. Ve větších městech tvoří obloha a počasí, pokud není zrovna nijak extrémní, spíš kulisu veškerého dění. Hlavními aktéry jsou lidé, doprava, věci… Utvářejí […]
Luděk Pivoňka Nejprve bychom si měli definovat, kdo je to vlastně křesťan. Podle Světové rady církví (SRC) je to ten člověka a ta církev, která věří, že Ježíš je Bůh a Spasitel. Těchto církví je na světě hodně a proto se dá říci, že je to hlavní proud dnešního křesťanství. Ve smyslu této definice tak vlastně křesťany nejsou a nejsou […]
Mark Shiels Jeden z mých oblíbených příběhů o síle nenásilného odporu pochází z osmnáctého století. V roce 1775 se členové náboženské společnosti Přátel setkali ve svém „domě setkání“ v Eastonu, v New Yorku. Skupina původních obyvatel Ameriky, kteří byli v té době na „válečné stezce“ šla okolo a vstoupila do budovy. Předpokládali nepřátelskou reakci ze strany shromáždění. Kvakeři, jak se […]
Vlastík Krejčí Kdy jste naposledy pouštěli draka? Musím se přiznat, že já osobně naposledy kdysi dávno jako dítě. Takového toho doma napůl s matkou slepeného, s papírovými třásněmi na ocase. Ale to je tak dávno, že se mi úplně vytratilo, že něco takového vůbec existuje. Až teď, jel jsem autem někde po naší české kotlině, a u silnice byl takový […]
Petr Samojský Je rozumné snít, představovat si, jak by co mohlo být, má smysl toužit po lepším světě? Leckdo by řekl – stůj raději pevně nohama na zemi, nebloumej a neopájej se iluzemi. Nakonec i to náboženství je přece opium lidstva, že? Každý máme nějakou představu, co se nám líbí, co máme rádi, co nás táhne kupředu. Je to dobře, […]
Jarmila Plotěná Vítejme v po všech stránkách nejistých časech. V takových je třeba se zamyslet, co by to chtělo. Je zřejmé, že moudrost. Moudrost v takových dobách neznamená škarohlídsky nečekat nic dobrého, ale připravit se především psychicky na horší scénář. Neznamená to “ hodit flintu do žita“ a říkat si, že každá snaha je marná, ale uznat, že dobré časy nejsou […]
Luděk Pivoňka Některá náboženství by pravděpodobně prohlásila, že pravé je takové náboženství, které je Bohem zjevené. Není tedy pouhým lidským výmyslem. Toto přesvědčení je také zárukou jeho pravdivosti. Tři monoteistická náboženství judaismus, křesťanství a islám si toto o sobě hrdě myslí. Kdyby tomu tak bylo, bylo by správné jim uvěřit a přidat se k nim. Jenže, jak toto tvrzení spolehlivě […]
Mark Shiels Už se vám někdy stalo, že jste se v kostele rozhlédli kolem a zeptali se sami sebe: „Co tu pohledávám? „Jaký mi to dává smysl, že jsem členem tohoto společenství?“ „Proč kráčím po své duchovní cestě právě po boku těchto lidí/sester/bratrů a přátel?“ Je vskutku dobré pokládat si tyto otázky! Znamená to, že přemýšlíte o tom, zda je […]
Vlastík Krejčí Jsou věci, které nám poskytují pocit stability. Pocit jistoty a bezpečí. Pocit, že všechno je v pořádku. Mohou to být opravdu skutečné věci ve smyslu předměty, například hrneček z dětství, ze kterého pijeme každé ráno čaj. Nebo propiska, ve které jsme už snad stokrát vyměnili náplň a je už tak trochu – nebo možná spíš víc než trochu […]
Petr Samojský Unitářství je otevřený systém, každý zde má svobodu. Ale všemu je možné neporozumět, cokoliv lze zkreslit. O unitářství může mít někdo představu, že je to „cochcárna“, protože si každý může věřit a dělat, co chce. Jakoby ten někdo stál na cestě a říkal – ta cesta nikam nevede, protože tady nikdo nepředepisuje, jak a v co má kdo […]
Jarmila Plotěná Každodenní zprávy v rozhlase přinášejí vždy jiné informace, jedna se však se železnou pravidelností stále, zvláště ve večerním čase, opakuje „srážka auta se srnou“. Někdy se pro změnu dovídáme, že tam a tam „srazilo auto zvěř“, někdy případně upřesnění, o které zvíře se jednalo. I když denně přicházejí často velmi emotivní zprávy, právě tyto „zvířecí“ zvěsti mě nikdy […]
Mark Shiels Drazí přátelé, většina z nás byla šokována novým vývojem událostí v Afghánistánu, kde Tálibán opět převzal vládu touto zemí. Vyvstalo mnoho otázek – jak je možné, že západní svět dopustil, aby se něco takového stalo? Jak je možné, že vlády zemí euroatlantické civilizace přikročily ke stažení svých vojenských sil z tohoto území, jestliže hrozilo, že Tálibán Afghánistán znovu […]
Vlastík Krejčí Znáte to. Valí se na vás jedna záležitost k vyřízení za druhou, nestíháte a nestíháte, a tak prostě zaberete víc, ale pořád to nestačí. Jak jde čas, nabýváte pocitu, že všechno je tak strašně důležité, a vy to musíte všechno udělat, takže vlastně vy jste důležití, protože nikdo jiný to neudělá. Ten pocit roste. Pak se jednoho dne […]