Vlastík Krejčí Jsme bytosti žijící v protikladech. Naše vnímání je založené na kontrastu. Vidíme tvary díky kontrastu světla, stínu a barev. Slyšíme díky kontrastu rozdílného vlnění vzduchu. Teplo, chlad, dotyk, chuť i čich. Všechny naše smysly jsou založené na kontrastech. Jaké je naše smyslové vnímání, takový je i náš způsob zpracování těchto vjemů. Takové je naše uvažování. Je založené na […]
Petr Samojský Zaslechl jsem jednoho průvodčího po službě, když se nad půllitrem bavil s kolegou posunovačem: „Když způsobím zpoždění vlaku, ovlivňuju stovky cestujících. Jsem vlastně takovej polobůh. Někdy to odbavení ve stanici o pár vteřin nebo dokonce minut opozdím, jindy zase naopak urychlím, takže vlak odjede dřív.“ Posunovač na to uznale kýval, zjevně mu vrtalo hlavou, jak by taky mohl […]
Jarmila Plotěná Kdy je v krajině vidět nejdál? Někdo by řekl, že přece v létě, když je hezké počasí. Domnívám se, že spíš na podzim, kdy ranní mlha se rozplyne a je čisto, jasno, tak nějak průzračno. Je vidět daleko až k obzoru a zdá se, že snad ještě dál, až k nedohlédnutí. K podzimu také tradičně patří „Památka zesnulých“, […]
Luděk Pivoňka Kdybychom se podívali na katolickou církev, byl by to papež, církev nebo Písmo svaté. Tyto tři autority jsou v tomto duchovním společenství považovány za neomylné. V pravoslavných církvích je to církev a Písmo svaté a v evangelických církvích jen Písmo svaté. Křesťané těmto autoritám důvěřují, a proto se nijak nesnaží je kriticky prověřovat. U nás unitářů je to však jinak. […]