Luděk Pivoňka Kdysi v mládí jsem velmi rád jezdil na kole. Později jsem trochu zlenivěl a kolo jsem vyměnil za auto a motorku. Přesto jsem vždy oceňoval, že již nemusím v pneumatikách vyměňovat píchlou duši. Prostě bezdušové pneumatiky jsou prima. Je však otázka, zdali to samé platí i o moderní psychologii. Je psychologie bez duše také prima? Je i není. Pokud chce […]
Mark Shiels V současné době se účastním „výzvy 10 000 kroků za den“, což je pokusit se ujít alespoň 10 000 kroků denně, 7 dní v týdnu. Někdy musím použít hůl kvůli starému zranění nohy, ale ta výzva ujít alespoň 8 km denně se mi moc líbí. Miluji chůzi v osamění, možnost mlčet a být sám se svými myšlenkami, a […]
Vlastík Krejčí Často máme sklony dobré věci brát jako samozřejmost. A protože jsme naprogramováni na to všímat si především změny, tak pak, když přijde změna – je to pochopitelně změna k horšímu. Kdy jste slyšeli někoho říct: „Dneska mě pravé koleno nebolí, to je skvělé!“ Ne. Koleno nebolí, beru jako samozřejmost. Ale když mě to pak chytne, tak si toho […]
Petr Samojský „Kdybych měl k dispozici hodinu na zvládnutí problému, na kterém by závisel můj život, strávil bych 40 minut jeho studiem, 15 minut jeho analýzou a 5 minut jeho řešením.“ To řekl Albert Einstein, a je to velmi podnětné! Nejednáme někdy obráceně a nestavíme se k problémům v méně smyslu-plném pořadí priorit? Někdo třeba 5 minut zmateně řeší problém, […]
Jarmila Plotěná Vyslechli jsme přednášku buddhistické mnišky. Někdo, kdo ji neslyšel se ptal: „Co říkala?“ Jak to říct někomu, kdo se s Buddhovou naukou dosud nesetkal? Možná říkala to co by asi řekl Buddha, že v životě zákonitě nastávají změny, všechno se stále proměňuje a všechno svým způsobem nějak něčím trpí. Všechno živé jsou cítící bytosti, které tímto koloběhem života […]
Luděk Pivoňka Pojem tři klenoty se objevuje především ve východní buddhistické tradici. V ní je prvním klenotem Buddha jako probuzený učitel. Druhým je dharma jako učení vedoucí k osvobození od samsáry (koloběhu životů). Třetím je sangha jako společenství Buddhových žáků. Tyto tři klenoty jsou pevným základem buddhistického náboženství. Unitářství je sice svojí velikostí malé světové náboženství, ale má také svoje […]
Mark Shiels Zen buddhismus nás vybízí, abychom přemýšleli o třech různých typech předků – pokrevní, duchovní a územní. Náš pokrevní původ se skládá z linie našich rodičů, prarodičů, praprarodičů a tak dále. Náš duchovní předek zahrnuje víru, do které jsme se narodili, lidi, kteří nás inspirovali na naší životní cestě – učitele, duchovní učitele, spisovatele, básníky, umělce, lektory, knihy, které […]
Vlastík Krejčí Pozoroval jsem onehdy několik dětí při hře. Je jedno, co hrály, ale zaslechl jsem v jednu chvíli skoro ubrečený výkřik: „To není spravedlivý!“ Musel jsem pokračovat jinam, ale po celou dobu té cesty mi to vrtalo hlavou. Spravedlnost. Ta holčička měla na mysli fair play. Žádnou spravedlnost s velkým „S“ (jako Sparta třeba). Sparťani vzali meče a šli […]
Petr Samojský Tuhle jsem si vzpomněl na jednu starou píseň skupiny Hoboes, kde se zpívá: „Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, řekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest.“ Je to píseň lehce apokalyptická, líčí město bez lidí, bez života. Ta myšlenka, která z toho povstává, je, že jakkoliv je mnoho cest, některé mohou být […]
Jarmila Plotěná Už od základní školy jsem si povšimla, že lidé říkají: „Kdyby se více snažil pochopit jeden druhého, bylo by měně hádek, kdyby bylo více tolerance, bylo by méně neštěstí, kdyby bylo měně sobectví, bylo by měně bídy…“ Moje maminka říkávala: „Kdyby si lidé uvědomili, že stejně jednou umřou, neničili by život sobě ani jiným“. Inu, kdyby bylo více […]
Luděk Pivoňka Když lidé občas přemýšlejí o své budoucnosti, tak je někdy napadne, jestli má jejich život nějaký smysl. Pokud život končí smrtí, tak se jeho smysl pohybuje jen mezi smrtí a narozením. Pokud život smrtí nekončí, tak je možné jeho smysl hledat i za hranicemi pozemského života. Většina náboženství pak hledá smysl života právě tam. Katoličtí křesťané například věří, […]
Mark Shiels Mnoho lidí v životě trpí, protože uvízli ve svých minulých zkušenostech nebo se stále ohlížejí zpět na okamžiky v minulosti, kdy zažili velkou radost nebo velký smutek. Musíme ctít zkušenosti, se kterými jsme se v životě setkali, ať už jsou pozitivní nebo negativní. Ale pokud zjistíme, že jsme na nich ulpíváme, pak bychom měli vyhledat pomoc. To abychom […]
Vlastík Krejčí To si tak v letním vedru vezmete sklenici s vodou a v ní plavou nějaké ty „vylepšení“, kusy citrónu, lístek máty tak. No, jenže ona to není voda, ale sladká limonáda. A v létě má na sladkou vodu chuť kdekdo, nejen lidi. Třeba vosy… Napijete se a ouha! Jedna z těch vos se tam přichomýtne a bodne vás. Banalita, […]
Petr Samojský Někteří lidé mají výhrady vůči sociálním sítím, a třeba i vůbec vůči vynálezu zvanému internet. Tak jako úplně všechno na světě, i internet má své světlé i stinné stránky, dá se využívat i zneužívat. Tuhle jsem natrefil na toto veřejné oznámení, osobní výzvu: „Ahoj Facebooku, mám velkou prosbu… nevíte někdo, jak se jmenuje ta překrásná slečna co dělá […]
Jarmila Plotěná Mnohé filozofické systémy, které by jinak spíš odporovaly různým duchovním učením, přece jen se s nimi v něčem shodují. Dalo by se říct, že ani nemohou jinak. Nemohly si totiž nepovšimnout neustálých proměnživota a dění na Zemi i ve Vesmíru. Nic zvláštního? Běžně člověk přece vnímá změny v přírodě, střídání ročních dob, svoje vlastní proměny… Jsou ovšem období, […]
Luděk Pivoňka Katolická církev o sobě neskromně věří, že je samospasitelná. Tvrdí, že ten, kdo ví, že Kristus založil církev a že je nezbytná k věčné spáse a nestane se členem této náboženské organizace, ten nemůže být spasen. Spása člověka pak spočívá v naději, že na konci věků po posledním soudu vstoupí spravedliví křesťané do Božího království. Ostatní budou bohužel […]
Mark Shiels Jedním z hlavních problémů, kterým jako duchovní lidé čelíme, je to, že naše hledání pravdy a smyslu může znamenat, že se bereme příliš vážně. Byl jsem v mnoha unitářských kongregacích, kde se členové nikdy neusmívají ani nesmějí, a když jsem vedl promluvu, nezaznamenal jsem na má slova žádnou emocionální odezvu, i když jsem vyprávěl vtipný příběh nebo vtip. […]
Vlastík Krejčí To, čemu dnes říkáme vesmír, universum, staří Řekové nazývali „kosmos“. Nešlo ale jen o jiné slovo pro totéž. Šlo o zcela jiné pojetí. „Kosmos“ (κόσμος), kromě významu „vesmír“, znamenal také „řád“, „uspořádanost“, ale také „ozdoba“, „šperk“. Pro ně byl kosmos opravdu uspořádanou věcí, která má pevný řád. Ale také věcí nádhernou, ozdobou, „šperkem“. Dnes, se vším tím světelným […]
Petr Samojský Kdo by netoužil mít nablízku někoho druhého, kdo by mu opravdu rozuměl, chápal by jeho slabosti a dokázal poradit, pomoct, podržet? Kdo by se posadil vedle, vzal kamarádsky kolem ramen a pomohl tužkou pospojovat bodíky v kresbě životních událostí, které tak nějak nedávají smysl? Kdo by měl důvěru a jistotu, že jak co bylo, tak to prostě mělo […]
Jarmila Plotěná Naši předkové říkali „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni“ a věděli proč. Domov bez bezu nebyl dost přívětivým domovem, nedostávalo se mu hojnosti požehnání, které přinášejí dobří duchové a jiné ochranné síly, například víly. Místo bez bezu bylo i bez pořádné dávky štěstí. Není proto divu, že bez patřil k počátku společné životní cesty novomanželů, kteří než začali […]