Petr Samojský „Kdybych měl k dispozici hodinu na zvládnutí problému, na kterém by závisel můj život, strávil bych 40 minut jeho studiem, 15 minut jeho analýzou a 5 minut jeho řešením.“ To řekl Albert Einstein, a je to velmi podnětné! Nejednáme někdy obráceně a nestavíme se k problémům v méně smyslu-plném pořadí priorit? Někdo třeba 5 minut zmateně řeší problém, […]
Jarmila Plotěná Vyslechli jsme přednášku buddhistické mnišky. Někdo, kdo ji neslyšel se ptal: „Co říkala?“ Jak to říct někomu, kdo se s Buddhovou naukou dosud nesetkal? Možná říkala to co by asi řekl Buddha, že v životě zákonitě nastávají změny, všechno se stále proměňuje a všechno svým způsobem nějak něčím trpí. Všechno živé jsou cítící bytosti, které tímto koloběhem života […]
Luděk Pivoňka Pojem tři klenoty se objevuje především ve východní buddhistické tradici. V ní je prvním klenotem Buddha jako probuzený učitel. Druhým je dharma jako učení vedoucí k osvobození od samsáry (koloběhu životů). Třetím je sangha jako společenství Buddhových žáků. Tyto tři klenoty jsou pevným základem buddhistického náboženství. Unitářství je sice svojí velikostí malé světové náboženství, ale má také svoje […]
Mark Shiels Zen buddhismus nás vybízí, abychom přemýšleli o třech různých typech předků – pokrevní, duchovní a územní. Náš pokrevní původ se skládá z linie našich rodičů, prarodičů, praprarodičů a tak dále. Náš duchovní předek zahrnuje víru, do které jsme se narodili, lidi, kteří nás inspirovali na naší životní cestě – učitele, duchovní učitele, spisovatele, básníky, umělce, lektory, knihy, které […]
Vlastík Krejčí Pozoroval jsem onehdy několik dětí při hře. Je jedno, co hrály, ale zaslechl jsem v jednu chvíli skoro ubrečený výkřik: „To není spravedlivý!“ Musel jsem pokračovat jinam, ale po celou dobu té cesty mi to vrtalo hlavou. Spravedlnost. Ta holčička měla na mysli fair play. Žádnou spravedlnost s velkým „S“ (jako Sparta třeba). Sparťani vzali meče a šli […]
Petr Samojský Tuhle jsem si vzpomněl na jednu starou píseň skupiny Hoboes, kde se zpívá: „Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, řekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest.“ Je to píseň lehce apokalyptická, líčí město bez lidí, bez života. Ta myšlenka, která z toho povstává, je, že jakkoliv je mnoho cest, některé mohou být […]
Jarmila Plotěná Už od základní školy jsem si povšimla, že lidé říkají: „Kdyby se více snažil pochopit jeden druhého, bylo by měně hádek, kdyby bylo více tolerance, bylo by méně neštěstí, kdyby bylo měně sobectví, bylo by měně bídy…“ Moje maminka říkávala: „Kdyby si lidé uvědomili, že stejně jednou umřou, neničili by život sobě ani jiným“. Inu, kdyby bylo více […]
Luděk Pivoňka Když lidé občas přemýšlejí o své budoucnosti, tak je někdy napadne, jestli má jejich život nějaký smysl. Pokud život končí smrtí, tak se jeho smysl pohybuje jen mezi smrtí a narozením. Pokud život smrtí nekončí, tak je možné jeho smysl hledat i za hranicemi pozemského života. Většina náboženství pak hledá smysl života právě tam. Katoličtí křesťané například věří, […]
Vlastík Krejčí To si tak v letním vedru vezmete sklenici s vodou a v ní plavou nějaké ty „vylepšení“, kusy citrónu, lístek máty tak. No, jenže ona to není voda, ale sladká limonáda. A v létě má na sladkou vodu chuť kdekdo, nejen lidi. Třeba vosy… Napijete se a ouha! Jedna z těch vos se tam přichomýtne a bodne vás. Banalita, […]
Petr Samojský Někteří lidé mají výhrady vůči sociálním sítím, a třeba i vůbec vůči vynálezu zvanému internet. Tak jako úplně všechno na světě, i internet má své světlé i stinné stránky, dá se využívat i zneužívat. Tuhle jsem natrefil na toto veřejné oznámení, osobní výzvu: „Ahoj Facebooku, mám velkou prosbu… nevíte někdo, jak se jmenuje ta překrásná slečna co dělá […]
Jarmila Plotěná Mnohé filozofické systémy, které by jinak spíš odporovaly různým duchovním učením, přece jen se s nimi v něčem shodují. Dalo by se říct, že ani nemohou jinak. Nemohly si totiž nepovšimnout neustálých proměnživota a dění na Zemi i ve Vesmíru. Nic zvláštního? Běžně člověk přece vnímá změny v přírodě, střídání ročních dob, svoje vlastní proměny… Jsou ovšem období, […]
Luděk Pivoňka Katolická církev o sobě neskromně věří, že je samospasitelná. Tvrdí, že ten, kdo ví, že Kristus založil církev a že je nezbytná k věčné spáse a nestane se členem této náboženské organizace, ten nemůže být spasen. Spása člověka pak spočívá v naději, že na konci věků po posledním soudu vstoupí spravedliví křesťané do Božího království. Ostatní budou bohužel […]
Luděk Pivoňka Křesťané obvykle považují svůj posvátný text za Boží slovo. Není to ale tak, že by Bibli napsal sám Bůh, ale ti, kteří Bibli postupně psali, jí psali pod vedením Ducha svatého. Je proto pro ně nezpochybnitelnou autoritou. Díky tomu se snaží své životy upravit tak, aby byly v souladu s touto knihou. Pokud jsou v ní dobré věci, tak je bohulibé […]