Luděk Pivoňka
Křesťané věří, že Ježíš byl jediným člověkem na světě, který přemohl hřích a smrt. Vychází z přesvědčení, že Bůh se vtělil do konkrétní historické postavy Ježíše z Nazaretu. Když byl Ježíš ukřižován, stala se jeho smrt výkupnou obětí za hříchy celého lidstva. Kdyby tak neučinil, všichni lidé by museli být od Boha trvale odloučeni v pekle. Proto také kázal své poselství i v říši mrtvých. Křesťané dále věří, že Ježíš se po své smrti zjevil učedníkům v hmotném těle a tím prokázal, že smrt jej definitivně nepřemohla. Toto tělesné zmrtvýchvstání je pro ně důkazem, že všichni lidé budou také vzkříšeni při poslední soudu.
A teď si představme, že všechno je jinak. Nepochybuji o tom, že Ježíš byl skutečně ukřižován, ale jeho smrt nebyla výkupnou obětí. Spíše to byla potupná poprava židovského rebela, který hlásal utopickou myšlenku o Božím království na zemi, která se nikdy neuskutečnila. Jeho vzkříšení nebylo tělesné, ale duchovní, a to se může dít i dnes.
Existují mimořádné nadsmyslové zkušenosti, kdy se mrtví zjevují živým lidem. Děje se to ve všech kulturách a to mohl být i Ježíšův případ. V čem by tedy byl smysl křesťanských Velikonoc? Především v tom, že smrt nemusí mít poslední slovo. Přestože Ježíšovo poselství převzaté od Jana Křtitele má mytologické prvky, ukázalo se v historii, že není nutné jej zcela zavrhnout.
Snaha vytvořit ráj na Zemi není špatná. Nikdy to ale nebude dokonalý ráj, ten je možné očekávat jen ve světě mimo čas a prostor. Věřím, že Ježíš v tomto světě již přebývá. Stal se pro nás skvělým příkladem, jak tohoto vznešeného cíle dosáhnout. Pokud chcete a máte odvahu, pojďte se spolu s ním vydat na cestu věčné lásky. Tato láska smrtí určitě nezanikne. A to je pro nás i pro svět moc dobře.