To nepatrné
Jarmila Plotěná
Člověk nemusí být nijak zvlášť pozorný, aby si povšiml, že naprosto zásadní věci v jeho životě ovlivňuje nebo dokonce přímo způsobuje něco velice nepatrného, téměř nezbadatelného či někdy přímo neviditelného. Působení virů tu není nutno připomínat.
Všichni jsme v současnosti svědky toho, jak něco tak nepatrného, malinkatého může zcela změnit téměř celý nám známý svět. Toto je ovšem jen velmi nápadná ukázka onoho jevu. Ty méně názorné nás provázejí a vždy provázely neustále. Skoro nepředstavitelně miniaturní virus nebo atom či jeho částice jsou moderní technikou přece jen dobře viditelné.
Ale co taková myšlenka? Kdo ji kdy spatřil, zjistil její obsah, příčinu, kvalitu? A přece naprosto zásadně ovlivňuje běh celého našeho života. Každému našemu rozhodnutí, volbě čehokoliv, jakékoliv naší činnosti předchází myšlenka. Něco neviditelného hýbe viditelným světem, mění a utváří jeho podobu a to ve smyslu konstruktivním nebo destruktivním.
Na počátku všech změn je ona neviditelná síla. Může být ne zcela naše. Kdoví kde jsme k ní přišli, vždyť nejrůznějších vlivů (a rovněž často nezbadatelných) je bezpočet a mohou být velice různé kvality. Může být téměř naše, dosti originální a pro nás život zvlášť přínosná, avšak může také zcela vyvěrat z naší nejvlastnější podstaty a přibližovat nás k Tajemství života, Podstatě, Bohu nebo jak si nedokonalým způsobem nazýváme TO nejnepatrnější, lidskými prostředky nepostižitelné, co žádný přístroj nezachytí. TO, o čem někteří říkají, že neexistuje a jiní TO nazývají Ničím, již vlastně ani nikoliv nepatrným, ale zvláštním způsobem ne-jsoucím, z Něhož všechno jsoucí neustále vyvěrá a jehož jsme tak bytostně součástí, že je velice namístě si to co nejvíce a nejčastěji uvědomovat a svůj život dle této skutečnosti žít.
S Dr. N. F. Čapkem, nejen u příležitosti 150. výročí jeho narození, si připomínáme, „že jsme božskou jiskrou zapadlou v hmotném těle, že z této jiskry máme rozdmýchat posvátný oheň, v němž shoří vše nečisté a nežádoucí… Paprsek jeho světla, jenž zatím mlhavě proniká do našeho vědomí, se má stát jednou vědomým pramenem síly, lásky a věčného života.“