Petr Samojský
Je určitá vzdálenost mezi teď a potom. A je určitá vzdálenost mezi tím, co je, a tím, o čem sníme. Ta vzdálenost může být dlouhá, předlouhá, až nepřekonatelná. Ale může být naopak krátká, až sotva znatelná, pokud ji provází radost.
Když chybí v životě radost, věci se nedaří, vzdálenosti jsou značné a vůbec to za moc nestojí… Důležitým milníkem na cestě životem je poznání, že na radost nemusíme jen čekat, až se dostaví nebo až nám ji někdo předá.
Radost je postoj. Neprojevuje se nutně úsměvem na tváři, jakkoliv ten je krásný, ale žhne uvnitř. Určitě víte, jak to myslím, že?