O dobrém a zlém stresu
Luděk Pivoňka
I když si to možná nepřejeme, stres je v dnešní době častým průvodcem našich životů. Doba covidová je toho ukázkovým příkladem. Většinou si o stresu myslíme jen to nejhorší a možná oprávněně. Může nám ale stres přinášet i něco dobrého? Je to možná překvapivé, ale může.
Pojďme si však stres nejprve dobře definovat. Stres znamená být pod tlakem, v napětím nebo v tísni. Latinské slovo stringó, od kterého je odvozeno slovo stres, znamená utahovat, stahovat (např. smyčku okolo krku oběšence). A tak se často cítí člověk, který je ve stresu. Stres se dá také rozdělit do několika forem. Hypostres je stres, který nepřekračuje naše možnosti ho zvládnout. Hyperstres je stres, který je nad naše síly a možnosti. Distres je zlý stres, který neprospívá a škodí našemu organismu a vede nás ke smutku a depresi. Eustres je dobrý stres, který vede k pozitivním cílům a zvyšuje náš výkon a schopnosti. Se stresem také úzce souvisí slovo stresor. Stresor je vnější podnět, který na člověka působí negativně. Jako příklad můžeme uvést smrt blízké osoby, ztrátu zaměstnání, dlouhodobě trvající nemoc a podobně.
Teď již zhruba víme, co je to stres. Jak se ale se stresem úspěšně vyrovnat? Abychom ho dobře zvládli, musíme se na něj dobře připravit a adaptovat se. Adaptovat znamená vyzbrojit se k boji. Co to znamená v praxi? Znamená to, že na jedné straně váhy života bude nebezpečný stresor a na druhé straně bude naše schopnost mu odolávat. Máme pak na výběr ze dvou možností. Buď se rozhodneme pracovat se stresory a budeme vědomě snižovat jejich ničivou sílu a nebo se budeme snažit posilovat naši duševní odolnost. Oba přístupy jsou vhodné a je možné je i kombinovat dohromady. Přesný návod, jak si se stresem poradit, je však nutné konzultovat s každým člověkem zvlášť. Pak je zvolená metoda nejúčinnější.