Mark Shiels
Novoročních předsevzetí jsem vzdal už před mnoha lety. Nicméně každých pár let se snažím pracovat s hranicemi komfortu. Když jsem to udělal minule, přítel, který je psychoterapeut a učitel tance, mě pozval, abych se připojil k lekci „vědomého tance. Zpočátku jsem byl zděšen představou, že jsem v místnosti plné lidí, kteří tančí nějakým podivným způsobem.
Nicméně jsem o tom hodně přemýšlel a rozhodl jsem se, že to zkusím. Napřed jsem se cítil trapně. Jedna z žen navštěvujících třídu za mnou přišla a zeptala se mě, jestli je to moje první návštěva. Ano, řekl jsem, a ona mi vysvětlila, že pro ni to bylo podobné, ale že sem už chodí několik měsíců a cítí, že jí to všestranně pomohlo.
A tak jsem se rozhodl pokračovat. Během dalšího roku a půl mi došlo, že jsem tak vlastně i konfrontoval sám sebe, ale naučil jsem se naslouchat svému tělu, které se otevíralo různým formám hudby, a já se naopak postupně cítil víc v pohodě se svým tělem. Stalo se to mou duchovní praxí.
Být v klidu s neklidem, dostat se do pohody v době nepohodlí je umění a prostor pro osobnostní růst. A tak si říkám, že je třeba čas zkusit něco dalšího. Kolik z nás je připraveno konfrontovat sebe sama?