Přicházení
Mark Shiels
Jedna z věcí, která mě na unitářských kongregacích vždy fascinovala, je skutečnost, že ne všichni lidé na shromáždění přicházejí včas. Je to běžné mezi unitáři ve Velké Británii, Irsku, USA, Kanadě a dokonce i zde v České republice. Jedna z obcí, ve kterých jsem sloužil jako duchovní (v Trowbridge, Wiltshire), kladla na proces příchodu velký důraz; brala příchod jako součást bohoslužebného shromáždění. Mají proto pro čas příchodu připravené i prostředí – každou neděli hudba začíná hrát 10 až 15 minut před začátkem, pak se zpívá úvodní píseň, a pak teprve shromáždění začíná. Lidé jsou tedy motivováni chodit už na úvodní hudbu.
Je jasné, že lidé přicházejí pozdě z nejrůznějších důvodů, tak to prostě je. Zamysleme se ale jaké by to bylo, kdybychom akt příchodu na shromáždění brali jako součást duchovní praxe? Nepřišlo by nás více včas?