Myšlenka a peněženka
Jarmila Plotěná
Občas, když se někoho zeptáme: „Nad čím přemýšlíš?“, bývá častá odpověď: „A víš, že ani nevím,“ právě tak jako na podobnou otázku: „Co se ti honí hlavou?“ Často slyšíme, že nic, což jistě tak nemůže být. Kdyby se toho člověka někdo zeptal, kde má svoji peněženku nebo mobil, obvykle by to věděl nebo by alespoň zpozorněl a snažil by si rychle uvědomit, zda jeho peněženka a mobil jsou na svém místě. Každému je jasné, že není možno nechat takové věci někde pohozené a dopustit, aby k nim měl kdekdo přístup. Všechny tyto otázky je však nejlepší pokládat sami sobě: „Kde mám peněženku a kde mobil a hlavně, kde se toulají moje myšlenky?“
Svoje myšlenky necháváme často bez dozoru a klidně dovolujeme, aby se někde toulaly a kdekdo k nim bez překážky mohl. Kdo by to měl být? Třeba pomluvy, nactiutrhání všeho druhu nebo jen zbytečné a nekonstruktivní informace a řeči; také třeba přemíra reklam na věci, které nepotřebujeme, nebo různé fámy a beznadějný pesimismus.
Ti všichni a mnozí jiní stojí ve frontě na naši mysl, kterou tak snadno mohou ovládnout ke svému prospěchu, avšak k naší škodě, přičemž největší pole působnosti mají právě v těžkých dobách nebo máme-li nějaké problémy osobní či všeobecné.
Je dobré si dávat pozor na svoje věci; občas zkontrolovat, zda jsou v pořádku a zda víme, kde jsou. Ještě důležitější je dávat si do pořádku svoje myšlenky a vždy vědět, v jakém jsou stavu, jaké kvality a k čemu nás vedou.
Nejen proto, abychom věděli, kde máme svoji peněženku a mobil.