Petr Samojský
Zrovna dnes jsem byl svědkem zázraku! Cestou domů jsem si všiml, jak na plotě sedí špaček a zpívá – a já mu rozumím! Zpíval o létě, jak bylo parné, a že teď již je chladněji, a jak je rád, že si před odletem na jih tady může cvrlikat. Ze stromu spadl list, v kaluži jsem spatřil odraz modrého nebe. Ale to je přece banální, říkáte. Odpovím, že v pozadí všech těch všedních věcí bylo cosi, co je zraku skryto, co jsem objevil a prožil duší. Byl to za-zrak. Takových za-zraků je náš život plný, pokud jsme ochotni je prožívat. A pokud ano, určitě teď se mnou sdílíte úžasnou radost ze života!