O naději
Luděk Pivoňka
Musím se upřímně přiznat, že současná situace mne trochu překvapila. Když jsem na konci roku slyšel, že se v Číně se objevila nová nemoc podobná chřipce, tak jsem se domníval, že to bude pouze lokální problém. Během krátké doby jsem však zjistil, že to bude problém také globální. Za poměrně krátkou dobu se nemoc dostala také do České republiky. I když případů nakažených přibývalo pomalu, opatření státu se zpřísňovala poměrně rychle. Dnes jsme v nouzovém stavu a je omezen volný pohyb občanů. Nevzpomínám si, že bych něco podobného zažil někdy v minulosti. Je to moje první zkušenost tohoto druhu. I když současná situace je vážná, předpokládám, že za nějakou dobu by mohlo být lépe, neboť všechny epidemie dříve nebo později skončily. Přesto její následky mohou být významné jak pro naši náboženskou společnost, tak i pro nás osobně. Tak mě napadlo, jakou máme vlastně naději pro budoucnost?
Co je to vlastně naděje? Mohli bychom ji definovat například jako emoční stav očekávání něčeho příznivého nebo jako smysluplnou činnost směřující k nějakému cíli. Pokud člověk nemá v životě žádný cíl, tak také nemá žádnou naději očekávat něco pozitivního. Součástí naděje jsou tři důležité složky. Je to konečný cíl, cesta k němu vedoucí a potřebná snaha cíle dosáhnout. Pojďme tedy trochu prozkoumat jednotlivé složky.
Na prvním místě je tedy cíl, ke kterému směřujeme. Zkusme se zamyslet, jaké cíle jsme ve svém životě měli před touto krizí a jaké budeme mít po této krizi. Budou stejné, nebo je budeme muset změnit a přehodnotit? Pokud budeme schopni pružně měnit své životní cíle, tak se budoucnosti příliš obávat nemusíme. Měly by však být reálně uskutečnitelné.
Nyní se můžeme podívat na cesty vedoucí k našim cílům. Abychom cílů dosáhli, nemusí k nim existovat jen jedna jediná cesta. Může jich být více a my si musíme vybrat tu pro nás nejlepší. Důležité je, abychom se na novou cestu vydali, bez toho nových cílů dosáhnout nemůžeme. Budeme tedy ochotni vydat se na nové cesty k novým cílům?
Poslední složkou je velikost naší motivace, jak cílů dosáhnout. Během cesty se nám mohou vyskytnout rozmanité překážky, které by nám mohly bránit pokračovat dál. Zde je důležité, kolik odvahy vložíme do našeho putování. Najdeme v sobě dostatek sil, energie a nadšení, abychom zvládli dojít k našim novým cílům?
Toto všechno mohou být otázky, které si budeme muset položit, až se situace v našem životě bude měnit. Jsme již nyní připraveni se vyrovnat s novými výzvami? Vzhledem k mému celoživotnímu optimismu bych upřímně přál sobě i celé naší náboženské společnosti, abychom to společně i individuálně dokázali.