Petr Samojský
Lišíme se – dospělí a děti. A to nejen vzrůstem! Kupříkladu také tím, že děti jsou natolik spontánní, že ochotně a rády otevírají dveře své fantazii. Zapomenou na to, co je trápí a fascinovaně pozorují mrak na obloze, brouka na cestě, hrají si s klacíkem a představují si, že je to rybářský prut, na který chytají velrybu, anebo na křesle letí vesmírem.
My dospělí jsme rozumní a děláme rozumné věcí. Ale ochuzujeme se tím, a to o hodně! Jen si to zkuste: podívejte se na svět kolem jinýma očima, třeba zrovna teď!
Cožpak to, co všude kolem vidíte, a že to vidíte, slyšíte, vnímáte svými smysly, není vlastně něco jako zázrak?