Můžu
Vlastík Krejčí
Jsou situace, kdy nám připadá, že jsme ve vleku událostí. Jako když kostičky domina naskládané za sebe padají jedna po druhé. Naše mysl bývá v takovém podivném stavu zaslepenosti, vidíme jen to, co se odehrává – a máme pocit, že nemůžeme nic dělat.
Co když ale je to jinak? Co když jen v tu chvíli nevnímáme, že jsou možnosti. Mít možnosti je svoboda. Nemůžu všechno, ale něco ano. A jakmile mám pár možností, přichází prostor pro to se nadechnout. Naštěstí v hodně případech, kdy máme pocit, že jsme součástí dominového efektu, stále nějaké možnosti existují. Jen je nutné si to uvědomit a říct si, co lze udělat, co lze ovlivnit. Co ovlivnit nelze, ok, ale pořád je řada věcí, co můžu.
A jakmile můžu, je to celé jinak. Můžu si dovolit být unavený! Pokud jsem unavený a opravdu musím něco udělat, opět mám možnosti. Záleží na situaci. Ale třeba umýt nádobí opravdu můžu jindy. Protože když se struna přepne, praskne. Tak bacha…
P. S. struna praskla, člověka odvezli na pohotovost, nádobí zůstalo špinavé – a svět se nezbořil. Když se vrátil domů, příště si buď uvědomí, že může… …nebo struna praskne znovu.
Je to na vás.