Jarmila Plotěná
Všimli jste si jistě takové jakoby samozřejmosti? Potkáte někoho známého a začne vám vyprávět své příběhy o svých starostech, bolestech, nemocech, ale také třeba o svých úspěšných projektech, plánech, pracovních cestách a dovolených, o svých láskách i neláskách … Řeknete si, že téměř všichni jsme takoví, rádi si svoje starosti, radosti, naděje sdělujeme. A co má být?
Při jakémkoliv řešení osobních záležitostí vlastních i jiných mi vyvstane otázka: „A co příběh Země?“ Naše planeta, kterou ničíme, na které válčíme a která má všechno naše počínání vydržet a zůstat naším domovem.
Už několik roků, zvláště ty dva minulé, kdy znepokojivé zprávy zasahují do života nás všech, mi často vyvstane tato otázka. Je to otázka budoucnosti nás všech, otázka, jak bude pokračovat náš vlastní příběh, neboť osobní příběh každého z nás závisí na velkém příběhu Země.
Závažná skutečnost, nabádá nás k ostražitosti, odvaze, empatii, k zodpovědnosti a také k vděčnosti za každý den.