Vlastimil Krejčí
V éře, kdy jsme neustále ponořeni do digitálního moře informací, je klíčové si občas udělat čas na sebe-reflexi. Vzácné chvíle samoty, kdy se můžeme zastavit a zamyslet se nad svými myšlenkami, pocity a cíli, jsou klenoty, které bychom neměli opomíjet. Právě v těchto momentech nacházíme prostor pro osobní růst, pochopení vlastní identity a nalezení smyslu života. Ačkoliv jsou informace a sdílení s ostatními důležité, neměli bychom zapomínat, že pravá moudrost a hlubší pochopení často vzniká v klidu našeho vlastního nitra.
Ale jak se zastavit? Když jsme popoháněni zvenčí neustálými požadavky, abychom něco udělali, získali, zvládli… A zevnitř je to často ještě horší, potřeby, touhy, přání, pudy…
Každý máme svou vlastní cestu a každému funguje něco jiného, ale přátelé – zastavme se dřív, než nás zastaví něco jiného. Třeba naše tělo, které se ozve, a my se prostě zastavit budeme muset.