Svět se zastavil
Petr Samojský
Je to dnes nějak zašmodrchaná doba, že? Najednou je takříkajíc všechno jinak a řád věcí, kterému jsme byli uvyklí, je úplně zpřeházený. Ještě před pár týdny (vlastně dny) bych si nedokázal představit, že by mohly být zavřené školy, kultura by prakticky neexistovala a do veřejné dopravy by se mohlo jen s rouškou na obličeji. Svět se opravdu jako by zastavil…
Ale ne zcela!
Pod viditelným, vnějším povrchem, kdy ulice měst jsou prázdné, to životem kypí; to proto, že sice jsme zatlačeni do koutů svých domovů, ale tím víc toužíme, aby všechno bylo jako dřív, abychom mohli žít bez omezení, a já pevně věřím, že tato vnitřní touha, nadšení a potřeba nám po ukončení současné doby temna velmi pomůže.
Někdo se mne trochu potměšile zeptal, jaké to je, když jsem jako duchovní musel zrušit naše shromáždění. Nezrušili jsme je, musel jsem upřesnit, jen se konají po internetu. Ano, není to plnohodnotné, „opravdové“, ale JE TO! A tom přesně mluvím: život žije pod povrchem, kypí tam a sílí, byť z vnějšku potlačen.
Svět se zastavil, ale život tím více sílí – a na nás je v sobě tuto sílu podporovat a šířit, byť prozatím jen pod povrchem.