
Dagmar Kašlíková
Život bez úcty by byl prázdný, nevědomý, smutný a těžký. Jsme lidé a stav úcty a neúcty nám přináší jiný úhel pohledu na svět. Když se podíváme např. na strom jako na materiál, uvidíme dřevo. Uctívaný strom je součástí života. Když budu vnímat vodu jako nástroj na čištění, bude to přípravek. Voda pojatá s úctou jsme my – součást života.
Na cokoliv se podíváme s úctou a ona tam bude, tak ji najdeme. Život v úctě otvírá možnosti vidět krásu a vyjímečnost světa, přírody, zvířat a člověka v jeho podstatě.
Mnohým pomohla myšlenka: Žít pro ten dnešní den, zpomalit a vnímat. Světlo začínajícího dne. Dne s úctou. Poslouchat zpěv ptáků, zvony, prohlídnout si pomalu květinu a pak k ní přivonět. Úcta přijde.
Vnímat lidi s respektem, za jejich tvorbu, službu, bytí. S úctou přistupovat k sobě na společné cestě neobyčejným životem. Úcta vůči sobě je celoživotní hledání nejlepší verze sama sebe. Odpuštění si chyb a každodenními činy. Uctívat život, tradice, přírodu, děti, tebe, sebe ve víře v Úctu.
Odměna: Když ji najdeme, zůstane a bude ve všem úctyhodném.