Petr Samojský
Když máme radost a jsme v pohodě, máme radostné a pohodové myšlenky. Když máme trápení, naše myšlenky jsou utrápené. Podobně je to když zažíváme štěstí, blahobyt, chudobu nebo zoufalství. To ale znamená, že jsme vlastně otroci okolností! A to je pak dobrá výzva na duchovní cestě: být autorem myšlenek, nikoliv jen jejich prostředníkem. Jde to, naše mysl má na víc! To ale vyžaduje změnu. Tedy změnu našeho přístupu čili změnu práce s myšlenkami.
Dokážeme připustit myšlenku, že taková změna je možná?