Luděk Pivoňka
Pokud média chtějí chránit demokracii, měla by být v zásadě nezávislá a nestranná. Pojďme se tedy podívat na tyto důležité novinářské hodnoty. Na počátku musí být každé médiumz něčeho financováno. U veřejnoprávních médií jsou to koncesionářské poplatky, u soukromých jsou to peníze z reklamy. Z toho vyplývá, že ten, kdo je poskytuje,může také média přímo či nepřímo ovlivňovat. Může je tedy alespoň částečně držet v šachu.
Nyní pojďme prozkoumat mediální nestrannost. Při podrobném pohledu je možné u každého novináře odhalit větší či menší zaujatost ve prospěch někoho nebo něčeho. Pokud novinář tuto subjektivní náklonnost přizná, je to pro veřejnost dobrá zpráva. Pokud ji tají a zaníceně hájí svoji ryzí objektivitu, je to pro veřejnost špatná zpráva.
Ještě horší variantou je skrytý boj některých novinářů proti nevyslovenému „třídnímu nepříteli“, který může za všechna zla tohoto světa. Pak se někteří novináři otevřeně pouští do politického boje a začínají tak vytvářet třetí komoru českého parlamentu. O nich už nemůžeme říci, že jsou to strážcidemokracie, ale zapálení straničtí válečníci.
A tak mi řekněte, kdo tedy dnes upřímně stráží naší sametovou demokracii.