Vlastimil Krejčí
Sedím na lavičce v parku a pozoruji proudy lidí kolem. Každý má svůj příběh, své radosti a strasti, své sny a obavy. Dnešní svět je často zahrnut v záplavě negativních zpráv a událostí, které nás nechávají s pocitem beznaděje a bezmoci.
Kde jsou ale ty každodenní dobroty, které nám svítí jako světélko v temnotě? Jsou v našem každodenním životě, ve skromných gestech a malých činech, které často nezaznamenáme, ale které dělají svět lepším místem k životu.
Někdy stačí jen pozastavit se a vnímat krásu těch drobných okamžiků. Možná právě teď se stalo něco dobrého, ale tak malého a nenápadného, že to nebylo ani zaznamenáno.
Přejme si, abychom všichni měli oči otevřené pro tyto každodenní dobroty. Abychom se sami stali jejich tvůrci. Ve světě plném temnoty a zmatku jsou to právě tato malá světélka, která nám ukazují cestu k síle, soucitu a naději.