Luděk Pivoňka
Unitářství je obvykle považováno za tolerantní náboženství oproti těm náboženstvím, která jsou považována za netolerantní. To však je pouze částečná pravda, protože v podstatě všechna náboženství jsou svým způsobem tolerantní a zase jiným způsobem netolerantní. Jde spíše o to, odkud a kam sahají hranice tolerance a netolerance.
Unitáři jsou prostě mnohem tolerantnější než některá jiná náboženství. To je prostě fakt a oni to považují za svoji velkou ctnost. Přesto každá tolerance musí mít i svoje hranice. Kde ty hranice tolerance mají čeští unitáři? Pokud někdo z unitářů jedná v příkrém a zásadním rozporu s unitářskými principy, tam končí hranice jejich tolerance. To se však týká náboženské společnosti jako celku. U jednotlivých unitářů končí hranice tolerance tam, kde to přímo ohrožuje jejich důstojnost a lidskou existenci.
Proto není správné tvrdit, že pouze unitáři jsou tolerantním náboženstvím. I jiná náboženství jsou tolerantní, ale jejich tolerance je mnohem sevřenější než ta unitářská. Tak tedy. Kdo miluje duchovní svobodu, ten si jistě vybere svobodymilovné a bezkacířské unitářství.