Dvojí Krajina
Jarmila Plotěná
Jistě to znáte. Někdy se člověku zdá že někam přijde a celé okolí mu připadá milé, přátelské a přívětivé. Pomyslí si, že to je tady krásné místo, úžasná krajina, město nebo cokoliv kde se právě nachází. Také počasí je skvělé, jako objednané. A už už se to všechno chystat fotit, pochlubit se jakou že to nádheru právě objevil, o níž jeho známí jistě nemají ani ponětí.
A jindy, pravý opak. Strašné to místo, přímo šeredné a ani to počasí nestojí za nic. To je ale den! Bylo lépe se tu vůbec nevyskytovat.
Jenomže často nemusí být tak zásadní rozdíl mezi tím po všech stránkách úžasným místem a skvělým počasím a tím úplně hrozným a nemožným. Totiž nemusí být ten rozdíl patrný jaksi zvnějšku, ono to výborné a špatné jaksi nemusí být pokaždé vně, ale uvnitř. Ano, ač často ani netušíme, také v sobě nosíme krajiny a počasí. Nosíme si je stále všade sebou a jakou krajinu máme v sobě, takovou potkáváme i ve svém okolí a zrovna tak počasí.
Je tedy dvojí krajina a dvojí počasí. Nezapomínejme.