Dar života
Kateřina Kopecká
Máme to všichni ještě v živé paměti. Na jedné planetě, na její severní polokouli, se blíží slunovrat. Dny jsou kratší a kratší, temnota narůstá všude kolem i uvnitř. Pro obyvatele planety to je a byl od věků významný mezník. Báli se, uctívali, vábili světlo zpátky. A tu se v jedné chvíli čas zastavil a světlo se začalo vracet. A oni slavili, zavazovali se k činům, věštili. Také dávali dary a byli dary obdarováváni. Teď se tam v této době slaví Vánoce.
Představuji si, jak se na Vánoce chystá celý vesmír. Co se vším tím prachem? Hvězdy vyměňují prasklé žárovičky, komety se přeleští, Vodnář chystá síť a souhvězdí Ryb nervózně problikává. Kde bude stát stromeček a co pod něj dáme? A pro koho?
Například nenarozené duše dostanou darem vtělení. Jéje. Nešlo by to vyměnit za něco jiného? A budu to moci reklamovat, když se to pokazí? To se ti bude líbit. Dar života, ten si užiješ!
Máme to všichni ještě v živé paměti. Byli jsme obdařeni životem a žijeme tu na planetě se sluncem, které se nám trochu vzdaluje, ale pak zase vrací. Na Vánoce si můžeme zavěštit a moudrá kniha I-ťing nám poví:
„To, co máš je už samo o sobě darem, pověřením, závazkem, ne osobním majetkem. Způsob, jakým nakládáš se svým darem formuje řád světa. To, co bylo vloženo do tvých rukou a nachází skrze tebe cestu k ostatním je tím pravým bohatstvím.“