Bratrství státu a církve
Luděk Pivoňka
V liberální demokracii jsou stát a náboženství přísně oddělené. Demokratický stát musí být ideologicky neutrální, a proto se nemůže trvale přiklonit k žádné ideologii. Samozřejmě to platí také o křesťanství, které se v Evropě postupně stalo od císaře Konstantina státní ideologií. Ježíš však ve svém náboženském poselství hovořil pouze o Božím království, nikoliv o nějakém totalitním státu. Pokud se náboženství a stát propojily, vždycky na to doplatilo především náboženství. Proto se moudré církve nebo náboženské společnosti do politiky příliš nemíchají. Politici dobře ví, že jejich řemeslo není příliš ctihodné a občané to ví také. Moc krásným příkladem je i aktuální bitcoinová aféra pana ministra Pavla Blažka. Vypadá to, že pan ministr se svým náměstkem a advokátem pana Jiřikovského pomohli hezky vyprat darknetové bitcoiny. Možná za to byla i nějaká přátelská provize. Proto si myslím, že kdyby někdo z upřímné lásky nabízel naší náboženské společnosti nějaké bitcoiny, měli bychom mít oči otevřené a uši nastražené, abychom pak nešlápli do něčeho, nad čím bychom si jen s chutí odplivli.