
Jana Rašková
Dobrá vůle? To je hračka, říkáte si, ale zkuste se zamyslet: uměli byste toto téma dobře vystihnout a popsat několika málo slovy? Víme, odkud pramení tato vědomá schopnost projevovat nezištnou ochotu?
Podle mého názoru do nás dobrá vůle není zaseta automaticky, při zrození. Představuji-li si životní cestu člověka jako růst květiny, pak z mého pohledu spousta lidí také roste, kvete, ale neplodí. A dobrá vůle může být v tomto procesu něco jako opylování. Vyprávěným milým zážitkem někoho druhého, napodobováním hezkého příkladu, kterého se nám v životě dostalo, vlastní zkušeností. Opylovačem se může stát každý dobrý skutek a kdokoli, kdo upřednostnil vyšší zájem nad ten svůj, a nastartoval tak řetězovou reakci: inspiraci, jenž je vidět všude. Někdo se postará o bezbranné mládě. Paní učitelka, která dětem předčítá knížku. Z dobré vůle dobrých lidí se samovolně rodí další dobrota.
V dobré víře, že to takhle uzraje i v nás samých, končím tedy svoje psaní. Dobrá vůle v našich duších, to je Nebe na Zemi.