Mark Shiels
Vím, že se v současné době řada lidí potýká s problémy, které plynou z tohoto těžkého období, jež přišlo v souvislosti s druhou vlnou pandemie koronaviru. Mnohé trápí zpřísňující se nařízení vlády, která jsou vyhlašována v těchto temných a chladných podzimních dnech, po nichž přijde zima.
Kvůli tomu, jak stoupá počet nakažených, se lidé bojí, že přijde lokální či celostátní uzavírání podniků a období nařízené karantény a sociální izolace, které povedou k omezování svobody pohybu, a k tomu, že se nebudou moci stýkat s rodinou a přáteli.
Velice mě zaujalo to, jak rozdílně přistupuje k tomuto období pandemie má rodina, přátelé a členové naší obce. Někteří to berou velmi lehkovážně a zcela přehlíží dopady pandemie. Jiní se koronaviru velice obávají a raději volí dobrovolnou izolaci, aby se vyhnuli nákaze covidem. Někteří lidé berou doporučení vlády skutečně vážně, nosí roušky a dodržují omezení, která vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví. Jiní zpochybňují nařízení vlády ČR a snaží se dělat všechno pro to, aby udrželi sebe i druhé v bezpečí, a aby si při tom zvolili správnou cestu na poli protichůdných lékařských a vědeckých stanovisek.
Přišel jsem na to, že každý z nás si potřebuje najít vlastní způsob, jak si poradit v těchto obtížných a nejistých časech. Přístup, který jsem pro toto období zvolil já, se může lišit od toho, který jste si zvolili pro svůj život vy. Musíme respektovat naše různé pohledy na věc.
Když ale dojde k tomu, že se spolu v rámci našich obcí potkáváme, musíme ve značné míře dbát na bezpečí druhých – musíme dodržovat veškerá smysluplná opatření, abychom se ujistili, že prostory, kde se konají naše duchovní a kulturní setkávání, jsou pečlivě vyčištěné a desinfikované. Musíme si uvědomovat důležitost nošení roušek během shromáždění a dodržovat doporučení Ministerstva zdravotnictví ohledně sociálního distancování.
Jedna rodina z naší obce, která se těšila dobrému zdraví, se potýkala s koronavirem. Naštěstí dodržovali všechna smysluplná opatření, absolvovali testy, byli něco přes dva týdny v izolaci a nyní jsou všichni čtyři opět v pořádku. Byla to lekce pro všechny sestry, bratry a přátele IUCP.
Někdy uvažujeme a chováme se tak, jako by se koronavirus nikdy nemohl dotknout našich životů. Doporučuji vám, abyste to ještě jednou promysleli a uvažovali jinak. Můžeme mít rozdílné názory na pandemii a na to, jak bychom měli v těchto dnech žít naše životy, ale tyto osobní názory nesmíme upřednostňovat před dbaním o bezpečnost a blaho našich bližních. Všichni jsme v tom totiž společně!