Cennost víry
Mark Shiels
Již několik týdnů se zamýšlím nad tím, jak pandemie covidu-19 ovlivní naší unitářskou kongregaci – jak v České republice, tak v jiných částech Evropy. Mnohé obce, zejména ve Spojeném království, se potýkají s finančními těžkostmi vzhledem k tomu, že musí spravovat své prostory a zajistit finanční prostředky na platy duchovních. Přitom jsou odkázány na příjmy z pronájmů, které během pandemie citelně poklesly společně s útlumem aktivit skupin, které si je v běžné době pronajímají. Bez nich je složité opravovat budovy a platit mzdy profesionálním duchovním.
V rámci širší evropské unitářské komunity toto není až takový problém, jelikož není mnoho budov, které je nutné udržovat. Nicméně tyto skupiny – jako naše společenství v České republice a Velké Británii – se muselo spokojit se setkáváním se v on-line režimu po Zoomu.
Kladu si otázku, zda v létě a na podzim, kdy se snad konečně vynoříme z temnoty pandemie na světlo, budou mít naši členové opět přirozenou potřebu setkávat se osobně. Prořídnou snad řady našich členů proto, že jsme se po dobu posledních patnácti měsíců nemohli setkávat tváří v tvář? Bude naše společenství posíleno tím, že jsme byli dostatečně kreativní a vynalézavý a našli jsme způsob, jak být stále aktivní nepříznivým okolnostem navzdory? Obnoví se entuziasmus pro unitářskou víru a hodnoty? Pevně věřím, že ano! Protože je to právě naše víra a hodnoty, které nám pomohly tuto temnou a nejistou dobu překonat.
Má kongregace, jakožto i ostatní na českém území i ve světě, získala nové členy právě během pandemie. Budiž nám to povzbuzením a motivací k dalšímu setkávání se v on-line prostoru, i když nyní již máme jiné možnosti. Musíme mít na paměti, že máme něco opravdu cenného, co můžeme nabídnout světu – naši víru, hodnoty a pospolitost.